Proč pasivní dům?

Pasivni-domy

Naše myšlenka

Dnešní situace celosvětové ekonomiky a trhu s petrochemickým průmyslem nás, ať chceme nebo ne, nutí přemýšlet nad tím, co bude dál. Nutí nás dívat se na svět se „zelenými brýlemi“. Globální oteplování je nesporný, vědecky dokázaný jev, který čím dál více sužuje naši planetu. Zásoby ropy a zemního plynu se razantně snižují. Objevování nových nalezišť bude stát lidstvo nemalé finance. To bude mít za následek neustálé zvyšování nákladů na vytápění rodinných domků. Ekonomická situace v ČR také není příliš růžová – každým rokem narůstá schodek státního rozpočtu o obrovské sumy. Kde vezme v budoucnu stát peníze na vyplácení našich důchodů? Z čeho budeme na stará kolena platit provoz a vytápění domů? Proč se dobrovolně upisovat na prakticky celý život do spárů společností dodávající plyn, elektřinu uhlí atd, když můžeme být prakticky nezávislí a ještě k tomu bydlet daleko komfortněji a zdravěji?  Proč zůstávat vůči okolním zemím stále pozadu, když je dnes výstavba pasivních domů cenově prakticky srovnatelná s běžnými domy? Proč dozateplovat nově postavený běžný dům až za 10 let, když na něj dnes mohu dostat dotaci (dotace na výstavbu rodinného domu v pasivním standardu činí v současné době 250 tisíc Kč)? Komu by se nelíbilo snížit roční náklady na vytápění i o více než 90%? V sousedním Rakousku a Německu se rodinné domy staví již pouze v pasivním standardu a stojí jich již desetitisíce. Pojďme něco změnit, udělejme krok kupředu a přemýšlejme ekonomicky a ekologicky již dnes.


 

V čem se liší pasivní dům od toho běžného?

Pasivní dům na pohled nerozlišíte od domu běžného, může být z cihel i dřeva, rozdíl je v tloušťce tepelné izolace. Měl by mít jednoduchý tvar. Obvykle se zatepluje 25ti až 45ti cm stěna, 30ti centimetry podlaha a střecha až 60ti centimetry. Obytné místnosti a tím pádem i velké prosklené plochy jsou v pasivním domě obráceny k jihu, kvůli tepelným ziskům v zímním období. Okna (s izolačním trojsklem a zatepleným rámem) musí být vybavena vnějšími žaluziemi, nebo zachován větší přesah střechy aby naproti tomu v letním období nedocházelo k přehřívání místností. Konstrukce pasivního domu musí být dotažena do posledního detailu, aby nevznikali tepelné mosty. Izoluje se osazení oken do stěny. Není možné dělit tvárnice a chybějící části vyplňovat maltou. Při výstavbě pasivního domu je kladen velký důraz na samotný projekt i na dělníky.

Stavba pasivního domu je přibližně o 10% dražší než stavba klasického domu, náklady se, ale díky úspoře na vytápění vrátí za 10 – 12 let.

Pasivní dům po většinu roku vyhřeje slunce, ale také lidé či zařízení uvnitř, protože jak my, tak žárovky, lednička, televizor a další domácí spotřebiče produkujeme teplo. Teplo získáváme také z teplé vody při sprchování. Teplo uvnitř domu pomáhají udržet kvalitní izolace a také speciální systém vzduchotechniky – rekuperační jednotka. Vydýchaný vzduch z místností je ventilátory hnán do rekuperační jednotky, kde jeho teplo přebírá čerstvý venkovní vzduch, který je hnán zpět do místností. V pasivním domě je tedy stále čerstvý vzduch. Rekuperační jednotka bývá také vybavena zemním výměníkem tepla, tzn., že venkovní vzduch jde do rekuperační jednotky nejprve potrubím v nezámrzné hloubce, kde je v létě i v zimě konstantní teplota. Z toho plyne, že v zimě je vzduch hnaný do domu předehříván a v létě ochlazován ještě před samotným vstupem do interiéru. V pasivním domě máme tedy celoroční „tepelnou pohodu“ a to znamená nejen to, že ušetříme, ale pobyt doma se pro nás stane komfortním z hlediska vnitřního klimatu. Díky automatickému větrání nedochází ke srážení vlhkosti a tudíž se netvoří ani plísně, pasivní dům je velice vhodný pro alergiky.

První pasivní dům byl postaven v roce 1976 v Kodani, v 90. letech začal rozmach těchto domů v Německu, Rakousku a Švýcarsku, kde jich dnes stojí již desítky tisíc. V Německu a Rakousku začne v nejbližších letech platit povinnost stavět každý nový dům v pasivním standardu. V česku pasivních domů stojí desítky, možná stovky.

Kde je budoucnost, co myslíte?